Jedno chladné zimní ráno

Alice otevřela oči. Ten sen byl opravdu bizardní. A bylo by krásné mít kontrolu nad sny. To by pak každou noc strávila létáním. Úplně to cítila. Vítr cuchá vlasy a ona, to ví naprosto jistě, ona by nikdy neztratila tu dětskou překvapenost, ten výraz, který se dívky a ženy snaží v určitém období potlačit a tvářit se vážně, seriozně, smyslně, jakkoliv. Myslela ten jediný smích, který značí smích, a ne zábavu. Postavila se na čtyři a začala se protahovat. Tak líně a odevzdaně, jak to umí jenom kočky. Kočky a ona. Zamňoukala. Zalovila rukou pod postelí a vytáhla kalhoty. Po cestě do kuchyně si kolem krku omotala fialové boa. Dala vařit vodu. Trvalo to neskutečně dlouho. Voda bubnovala do konvice a ona přešlapovala do rytmu, bosé nohy stoupaly na špičku a klesaly s lehkostí víly i jistotou bojovníka.

Ze zrcadla v koupelně se na ni dívala dívka, která vypadala, jako by spala v popelnici. Vlasy trčely do všech stran a na levé tváři byla pořád patrná přeležená rýha. Vypadala jako jizva, jako by absolvovala přes noc bitvu. Mrkla na sebe, přehodila boa za rameno a zasalutovala. Přesně v tento moment vkročila do koupelny matka a usmála se na ni a začala se malovat. Byla stále velmi krásná. Alice se na ni dívala a všimla si, že se na sebe dívá trochu smutně, že vidí vrásky a oteklé oči. Alice by jí ráda dala kousek svého mládí. Nebo alespoň informaci, že všechno je v pořádku. Pohladila ji po zádech.

Venku se vzduch třpytil zimou. Bylo mrazivé zimní ráno. Alice do něj vkročila. Cítila, že ji obklopuje obrovská masa prostoru, svěžího vzduchu a cítila se svobodná.

Celý prostor se zdál být těhotný možnostmi. Její kroky byly pevné a ona měla ze své síly radost, věci do sebe zapadaly. Autobus doběhla na poslední chvíli, když do něj naskakovala, měla pocit akčnosti a speciálnosti.

Kdež se podívala na ruku, zjistila, že krvácí, nemohla ale najít ránu. Pozorovala krev a malíčkem s ní nakreslila do dlaně kroužek. Když vzhlédla, uviděla oči nejkrásnější dívky, jakou kdy spatřila. Její oči byly plné vody a ta voda byla i všude kolem. Usmála se na ni, ale ona jí úsměv nevrátila.

Petra otevřela oči. Bylo už světlo. Byla zklamaná, když svoji mysl našla tam, kde ji včera chtěla nechat. Věděla, že to, co cítí, nemá žádnou racionální příčinu, a proto to nemůže ovládat. Doufala, že upadne do bezvědomí a zítřek bude jiný, smysluplný. Vědomí ji pronásledovalo i ve snech. Otočila tvář do ještě teplého polštáře. Zpod postele vytáhla kalhoty. Cítila se v nich jako ve vězení. Šla do kuchyně a cestou musela bojovat s nepříjemným pocitem tělesnosti.

Dala vařit vodu a opřela se o dřez. Trvalo to neskonale dlouho. Svezla se na zem a prsty si mnula oči, snažila se z nich dostat všechnu špínu noci.

V koupelně se zaklesla rukama do umyvadla a tupě zírala do zrcadla. Nic v něm neviděla, jakoby její oči byly prázdné. Prázdné žumpy, obkroužené včerejší řasenkou. Vstoupila matka, usmála se na ni, ale ona jí úsměv nedokázala oplatit. Byl umělý. Však už ho trénuje dlouho. Uvolnila jí zrcadlo, aby se mohla namalovat. Myslí si, že je krásná, říká si Petra. Copak si nevšimla, že její dřívější podoba mizí jako barva na rezavějících vratech? Myslí si, že je hezčí než její dcera, budiž. Jednou budu krásná, mami. To už se se mnou dávno nebudeš moct srovnávat.

Vstoupla do chladného rána. Ten mráz jí málem vhrkl slzy do očí. V zimě se cítila sama. V zimě bylo až fyzicky jasné, že je sama. Nikdo ji nehřál. Nohy se jí bořily do sněhu a to ji vysilovalo. Bylo teprve ráno. Jak má vydržet celý život? Kroky jí otřásaly hlavou, měla pocit, že se rozpadne. Musela doběhnout autobus. To ji vysílilo a zbavilo posledního přemáhání. Rozbrečela se. Dívala se na lidi kolem. Byli oškliví a bylo vidět, že nejsou šťastní, vrásky jim to psaly mezi obočím. Vyhlídky na nic. Chtěla si otřít oči, ale zjistila, že má na ruce krev. Namočila do ní prst - byla teplá. Když zvedla oči, setkala se pohledem s dívkou, která stála proti ní. Z očí jí zářila síla. Okolo krku měla omotané boa. Dívka se na ni usmála. Vystoupila. Na zemi zbylo fialové pírko z její směšné šály. Petra ho zvedla a stiskla v dlani. Smáčelo se krví.

Havran letěl vzduchem. Pod sebou měl celé město. Lidé byli malí a byli jinde. Byly jich spousty. On letěl. Nikdy nemyslel na věci, které právě nedělal, a proto nyní letěl. Proto ho nezklamalo, ani nepřekvapilo, když ho jeden vtipálek střelil brokovnicí do hlavy. Pouze ho to zabilo. Jeho tělo dopadlo na střechu autobusu, hlava o kousek dál. Střešním větracím otvorem stékala krev a den teprve začínal.

•Eman Ekaf - host Jež
Reakce ke článkům byly zrušeny.
Reakce ke článku Jedno chladné, zimní ráno Reagovat...
Redakce časopisu Ježíšek není: jezisekneni@quick.cz Grafické zpracování: Tomáš Popelínský ©2005
Články ani jejich části nesmí být bez vědomí autorů šířeny. Webmaster: Tomáš Popelka (thomm (at) atlas (dot) cz) © 2005-2006
SHOUTBOARD...
Jméno: Text:
:D
:P
B)
;)
:)
:S
:I
Bo
3(
:o
8E
8o
;S
:x
3)
MM
:(
HD
:C
:?
:!
Opište kód
•Jan Zbyněk Fišer
•Gabriela Zdravím, chtěla bych se zeptat, jestli víte i o jiné organizaci, ktera zprostredkovava stipendia pro stredoskolaky krome OSF? Divala jsem se i na studyinbritain a tam jsem nasla pouze univerzity. Předem díky za informaci. (jaroška)
•jméno text
•Andrea ahoj chtěla bych se zeptat... když se budu hlásit na žurnalistiku ať už je to kamkoliv potřebuju mít už nějakou praxi?když na střední nic nenapíšu nemám na přijetí do žurnalistiky ždnou šanci??
•Airline Tickets All destinations [url=http://gaia.lbl.gov/bir/CheapAirlineTickets?action=AttachFile&do=get&target=1]cheap flights uk[/url] [url=http://gaia.lbl.gov/bir/CheapAirlineTickets?action=AttachFile&do=get&target=2]cheapest airfare tickets[/url] [url=http://gaia.lbl.gov/bir/CheapAirlineTickets?action=Attac
•Certos Thanks http://cheapairo.com.ar/flight-t20.htm cheap airplane ticket europe http://cheapairo.com.ar/flight-sk56.htm discount ticket http://cheapairo.com.ar/flight-s101.htm cheap air flights discounted flights airfares http://cheapairo.com.ar/flight-e253.htm tokyo air tickets from india [url=http://
<< 
>  >>