Týmy Masochistů Odolávaly Umrznutí


Pátek 3.11. byl významným dnem pro každého uctívače šifrovacích her, tím spíše pro týmy, které už dříve prošly osidly předcházející kvalifikace. V pět hodin na Planýrce začal osmý ročník TMOU. Mnozí lidé se na účastníky těchto her dívají jako na magory. Možná nejsou od pravdy daleko - kdo jiný by se unavený a ospalý ploužil nejdřív městem, později příměstským terénem a aby vůbec věděl, kam míří, luštil nejrůznější zakódované vzkazy? Názor ať si každý vytvoří sám. Avšak účast zhruba tisíce hráčů znamená jediné - zájem o tento typ her je u nás vysoký a rozhodně se nezdá, že by se měl snižovat.

Chcete vědět, jak taková hra pohledem účastníka vypadá? Nabízím vám zážitky týmu W factor negative ve složení Vošta, Žežek, Kuba, Joohny a já.

16:15 Na zastávce Bieblova je už celkem husto. Čekám na kolegy z týmu. Slunce se pomalu blíží k obzoru a teplota k nule.

16:30 Na Planýrce to vře. Týmy se hlásí orgům a ti nestíhají. Dostáváme první dáreček - nálepky A, B a C a odcházíme kousek zpět, kde čekáme na instrukce.

17:00 Oficiální čas začátku - ve skutečnosti se ještě dokončuje registrace. Start se oddaluje. Poslední týmy přicházejí pod hranu svahu a dostáváme první instrukce - každý tým se musí rozdělit podle nálepek - tři účastníci si vezmou po jedné a zbytek se přidělí k označeným. Pak nás odvádějí na tři různá místa. Máme si zavázat oči a mlčet až do znamení. Další instrukce zní - najít zbytek týmu, strhnout šátky a vyzvednout si zadání. Jakmile se z reproduktorů rozeznívá hymna TMOU, nastává apokalypsa. Řev, kvílení, nechtěné srážky s ostatními týmy a zakopávání o všudypřítomné šípky. Kolega Žežek dostává poprvé salvu do obličeje od neznámého autora. Ječíme jméno týmu, kudy chodíme. Pak to zkouším s jednou písničkou o cukráři. Výsledek - odepsané hlasivky. Žežek obdržel druhou salvu. Dlouho a dlouho bloudíme bez výsledku. Některé týmy přitom potkáváme aspoň stokrát.

18:23 Našli jsme se a dostáváme první šifru. Odcházíme do podchodu na Bieblově. Historické indicie doplňují podivnou abecedou psaná slova. Nakonec zjišťujeme podstatu této pseudo-hlaholice a dekódujeme zprávu na druhé straně listu. Odjíždíme směr Česká.

19:32 V parčíku na Panenské dostáváme po vyřčení hesla KREMILEK podivný prstenec - hadici plnou rozkošných bonbónků a papírek s nástinem řešení. Myšlenka, že každý tic-tac má jinou příchuť se přímo nabízí. Dekódovat to je ovšem úkol nadlidský, nejste-li zrovna profesionální degustátor. Po první desítce chutě splývají. Po druhé desítce prohlašuji, že ty odporné bílé zmetky už v životě nedám do huby. Třetí desítku provází hysterický záchvat. Po pětapadesáti bonbóncích jsem trop a řešení nikde, neboť dvě pálivé příchutě se dost pletly. Po dvou hodinách si jdeme potupně pro nápovědu a luštíme, kde je další cíl.

21:55 Na rohu Dornychu a Úzké je nezvykle živo. Docela slušný dav sleduje světelnou reklamní tabuli. Další šifrou je video se sledem dvanácti míst v Brně. Zkušenost velí, že bude třeba je vnést do mapy a tím vzniká docela pravidelný kruh se středem ve Schreberových zahrádkách v Černých polích. Odjíždíme devítkou.

22:36 Přeplněná tramvaj se vysypala. Jsme zhruba stí - čili v polovině. Měli bychom si pohnout. Všichni si vyzvedávají Čtyřlístek (myslím známý komiks). Je patrné, že se má podle obrázků hledat trasa. První záchytný bod jsme nenašli, až druhý, ale postup byl pak už rychlý - podle dopravních značek, plotů a budov na obrázcích jsme postupovali i ve skutečnosti. Končíme v parku u Svitavy.

23:42 U pískoviště dostáváme CD. Zadání jedné z předchozích šifer napovídá: "Roky řídí vaše kroky." Na CD je celkem třináct stop. Každá z nich skutečně poukazuje na určitý rok - podrobnosti o výbuchu Černobylu (1986), autentické zvuky z teroristických útoků 11.9.2001 nebo píseň Eltona Johna Candle In The Wind, upomínající na smrt princezny Diany (1997). Události se pohybují v intervalu posledních sedmadvaceti let. Za chvíli Kuba zjišťuje, že je klíčové, před kolika lety se událost stala - to značí písmeno v abecedě. Vychází "PODZIMNIDATEL". Podzimní je ulice a datel, jak zjistíte ve slovníku TMOU, je dvojice kontejnerů na sklo. Nejvyšší čas vyrazit na zastávku. Za chvilku pojede rozjezd. S časem jsme si dost polepšili.

00:55 Čekáme na autobus. Ten přijíždí záhy, ale nastává menší problém - je tak nacpaný účastníky, že se do něj při sebevětší snaze nemůžeme dostat. Já způli a můj bágl celý je mimo vozidlo a dveře nelze zavřít… Jakýsi jedinec má tentýž problém ve druhých dveřích, asi taky někdo od nás. Jediný Žežek odjíždí a my se vydáváme na pouť přes noční Husovice a Maloměřice. Cestou mě málem srazilo auto městské policie :).Čekal jsem, že si mě odvezou, a zas nic…

01:30 Podzimní se nachází kousek za lávkou přes seřaďovací nádraží. Žežek už zkoumá šifru. Přestože jsou v matici šachové symboly, je to Sudoku. Protože nejsem na mechanická řešení, přenechávám to kolegům. Za chvíli není co řešit - odcházíme do nedalekého lomu. Když se dvěma dalšími týmy přejdeme trať, ozve se tdm tdm… hehehe.. vláček…

02:36 Morie je plná světýlek, šifra plná čtverečků. Rozbalujeme tábor, rozjíždíme osvětlení a začíná brainstorming. Nabízí se čtverečky sesypat dolů. Ejhle, napoprvé! 335,9 je nedaleká kóta, tak se zase sbíráme. Po cestě se chci napít… a kruci, zamrzla mně voda… supím do kopce a čekám na infarkt. Na vršku se bezvládně rozvaluji.

03:40 Až po deseti minutách kolegové našli šifru. Takové EKG. Že by moje? Lampa září na papír, ale baterka dochází, je to takové žužlání a vidět není pomalu nic… Křivka se láme v šestadvaceti různých výškách, pokud uvažujeme i o těch, co tam nejsou použité - asi tedy zase abeceda. Kuba s Voštou - naši deskriptové - linkují. Jenomže jsme u řešení nevydrželi moc dlouho a zkoušíme všechno možné jiné. Když se skoro po hodině vracíme k abecedě, najednou začne lézt řešení skoro samo. Mezitím nás předběhlo tak deset patnáct týmů. S posledními silami se sbíráme na cestu přes údolí Svitavy. Směrem dolů to jde rychleji, než je nám příjemné, a poslední metry dojíždíme po zádi. A z Bílovic zas pěkně do kopečka, no lahůdka. Žežek mi nabízí vlažný čajík… neodmítám.

05:50 Jsme U Luže… Nemůžu tomu uvěřit… Už se začíná rozednívat a k tomu sněží. V okolí je fůra světýlek, tak uvažujeme nahlas, že to bude asi zasekávačka… Náhodný kolemjdoucí tmář nám sděluje, že tu dlouho nepobudeme… Pravdu měl jen napůl. Jakmile máme zadání, rovnou si je dělíme a jdeme (někteří dokonce běží, šílenci) na orientační běh lesem. Zadání je rozděleno do desíti částí, které musíme obejít. Kuba hlídá věci. Když se pak už za solidního světla vracím, začíná se spekulovat, co s tím. Jsou to prapodivné tabulky o dvanácti polích (náhodně černých nebo bílých) s textem, který zjevně navádí k postupu. Ale co s tím? Pracujeme se dvěma kopiemi. Žežek usíná. První otázka zní - proč mají dvě tabulky jenom devět polí? VEN-VID-TMO doplňujeme na VENI VIDI TMOU, ale co dělat s SCI-ANI-RID? To jako ASCII tabulka? Skutečně to s ní konzultujeme, ale nic… Žežek se budí. Necítí nohy a znovu usíná. Řešení v nedohlednu. Proč devět polí? Žežek je probouzen. Nepotřebujeme, aby nám zmrzl… Pokouším se o pár záběrů na památku, ale odezva není taková, jakou bych si představoval. Nastává těžká hysterie. Létají papíry. Krize se projevuje v plné hloubce. Po pár minutách, když se všechno uklidní, se pokoušíme o konstruktivní řešení - počítáme hodnoty v jednotlivých sloupcích - přičemž CERNAJEMINUS a z toho všeho ciferný součet. V jednu chvíli nám skoro vyšla nedaleká kóta. Přepočítáváme to, ale výsledek je úplně jinak. V záchvatu zoufalství žádám opakované přepočítávání, vždycky ale vyjde něco jiného. Nejlépe zase něco podobného kótám poblíž. Že by bylo přání otcem myšlenky?

10:10 Zdá se mně, že už je zas večer, jak jsem unavený, přitom někdy o víkendu touhle dobou vstávám. Nic z toho nevylezlo. Jedeme domů. Já končím hned v Soběšicích, kolegové to mají dál.

Večer nebo snad na druhý den zjišťuji na stránkách hry, že všechny tabulky měly dvanáct polí. Ta klíčová zněla SCITANITRIDE (sčítání 3D). Největší ironií je, že o tento způsob řešení se Joohny pokoušel, ale pro chybějící znaky nic kloudného nevyšlo… Prostě selhal lidský faktor při ranním orienťáku…

Letos jsme tedy skončili lehce pod půlkou (oproti loňsku vzestup), a tak není důvod se vztekat. A příští rok to bude ještě lepší. Na těchto hrách není totiž důležitá jenom schopnost uvažovat logicky, ale i zkušenosti z předchozích let. Tak za rok na TMOU!

•Thomm
Reakce ke článkům byly zrušeny.
Reakce ke článku Týmy Masochistů Odolávaly Umrznutí Reagovat...
Redakce časopisu Ježíšek není: jezisekneni@quick.cz Grafické zpracování: Tomáš Popelínský ©2005
Články ani jejich části nesmí být bez vědomí autorů šířeny. Webmaster: Tomáš Popelka (thomm (at) atlas (dot) cz) © 2005-2006
SHOUTBOARD...
Jméno: Text:
:D
:P
B)
;)
:)
:S
:I
Bo
3(
:o
8E
8o
;S
:x
3)
MM
:(
HD
:C
:?
:!
Opište kód
•emrovka Jako myslíš dělat to pro jarošku? nástěnka a tak? tady by to asi moc lidí nečetlo...
<< < 
>>