Nesmrtelnost Margaret Rose


Margaret Rose byla nejkrásnější. Nejkrásnější ze všech, co kdy prošly po pozlacených ulicích Hollywoodu. Ale ona stárla a cítila, že její krása, její obchodní značka, spolu s jejím mládím umírá. Proseděla poledne, probděla noci, trvalo dlouho, než na to přišla. Na způsob, jak nezemřít.

Toho rána šla cvičit, pozvala si kosmetičku, kadeřnici, a nakonec šla do květinářství, kde koupila kytky. Sto padesát bílých růží. Uklidila svůj krásný byt a zavolala milenci. Tento ji opravdu miloval, vlastně mu pro jeho dolézavou oddanost přezdívala Psíček.

Psíček nebyl doma, telefon zvedla služebná se slovy: "Pan Witts není přítomen, ale měl by se vrátit každou chvíli." Margaret požádala služebnou, ať vyřídí, že se má "pan Witts stavit přesně v devět hodin večer u mě doma." Bylo jí jasné, že přijde.

Velký hrnec mléka obarvila na fialovo, napustila vanu. Učesala se, nalíčila, do vany nalila mléko a vhodila všech sto padesát růží.

Bylo to krásné.

Vedle položila dopis, vysvlékla se, vlezla do vany plné růží a ohlédla se na zrcadlo pokrývající celou stěnu. Ano, je krásná. Takhle si ji budou pamatovat.

Podřezala si žíly.

Bylo osm hodin večer.

Ihned, když se Witts Psíček po návratu dozvěděl o pozvání od své netečné femme fatale, nečekal ani minutu a jel za ní.

Vešel do krásného bytu a ucítil zápach. "Margaret?" Zápach vycházel z koupelny.

Ještě jednu věc je třeba zmínit. Witts se vrátil o dva týdny později, než plánoval. "Margaret?"

V tlejícím kompostu růží a zkyslého fialového mléka se nořila odporná nafouklá mrtvola - té, jež se říkávalo "Bílá růže".

Dopis, jež přes slzy četl, se mu klepal v rukou.

"Toto je mé přání, Wittsi, nepodivuj se mu a čiň, jak říkám. Na stole je fotoaparát. Vyfoť mě a zařiď, ať se ta fotka dostane všude. Všude! Nechť na mě nikdy nezapomenou! Ať si mě pamatují takovou, jaká doopravdy jsem. Nádhernou."

On plakal. Ale se slzami v očích udělal vše, co si jeho jedinečná, jeho femme fatale, přála. Do týdne byla děsivá fotka všude. Titulek říkal: "Bílá růže shnila."

•Eman Ekaf
Reakce ke článkům byly zrušeny.
Reakce ke článku Nesmrtelnost Margaret Rose Reagovat...
Redakce časopisu Ježíšek není: jezisekneni@quick.cz Grafické zpracování: Tomáš Popelínský ©2005
Články ani jejich části nesmí být bez vědomí autorů šířeny. Webmaster: Tomáš Popelka (thomm (at) atlas (dot) cz) © 2005-2006
SHOUTBOARD...
Jméno: Text:
:D
:P
B)
;)
:)
:S
:I
Bo
3(
:o
8E
8o
;S
:x
3)
MM
:(
HD
:C
:?
:!
Opište kód
•Gábi Já taky nemám čas něco tvořit pro Ježíška, ale Tome, jestli ti chybí ta tvůrčí práce, myslím, že není problém se v nějaké redakci angažovat - stačí hledat..
•Bláža :-) Ahoj, sory že jsem si všimla až teď, ale nechodi moc na icq. Ja do toho nejdu. Myslím, že se na těchto stránkách klidně mužete dal vyjadřovat a publikovat, ale já už jsem s tímto definitivně skončila :) Ze všech věcí, co se nabízejí dělat, mi toto ted pro mě osobně přijde nejmíň smysluplný. Sorry.
•thomm Nj asi je fakt že liberální přístup by to síš brzdill. bláža se tu zatím nevyjádřila, i když je mě jasný, že na tom dvakrát dobře s časem nebude...
•emrovka Jo a ještě jedna věc: hlavní motor byla vždy bláža a ta myslím nemá zrovna dvakrát moc času takže...vidím to bledě
•emrovka A na koncerty ted bohužel chodím jednou az uherák, což není zrovna ideální perioda. jako neodsuzuju nápad ježíšek není opět je, ale já osobně nevím, jak bych přispěla
•emrovka Hmmm ne s tím nesouhlasím.já prostě fakt nevím, o čem bych psala a jestli bude otevřenej termín uzávěrky vlastně kdo sem co dá kdy chce je jedno tak v životě z nikoho nic nevymáčkneš.já fakt nevím co. gilbert je asi vyčerpanej(co mě sere jsou většinou věci mýho osobního života a to nikoho nezajímá
<< < 
>  >>