Taky jste zažili při prvním letošním vstupu do dějepisné učebny šok? Taky vás překvapily zářící veselé barvy lavic namísto tradičního odstínu zašlého dřeva? A taky jste jako mnozí další na „své“ dějepisné lavici nenašli ten svůj čmrkanec, co jste tam vyryli?
Jen tak mezi několika očima Jarošky si můžeme přiznat, že atmosféra v mnohých třídách není nic moc – holé stěny, linoleum, staré, počmrkané a zašlé lavice a židličky, rozpadající se katedra… Ale jak je vidět, nic není nemožné a všechno se dá zlepšit, když se chce!
Vzpomínáte, jak se naše škola rozsvítila, když na pár dnů zaplnily stěny barevné obrazy a projekty? Snad inspirováni touto akcí, snad z rebelie, nebo prostě proto, aby si rozveselili třídu, rozhodli se studenti loňské 2.B během posledních dnů školy nabarvit své lavice a židličky duhovými barvami. Vedení školy překvapilo poprvé, když udělilo takové akci povolení, snad jen s několika bezpečnostními výhradami. A tak se nejdřív šmirglovalo a prášilo, pak se natíralo a znovu natíralo a ještě natíralo a pak se nakonec uklízelo – to všechno během tří dnů od rána až do večera) s výsledky lepšími, než by se dalo kdy očekávat. Jakmile už měli vedoucí natěrači v ruce štětec, rozšířili jeho záběr i na katedru a nástěnku, pustili se dokonce do čalounění židličky pro učitele. Po skončení celé akce poslední den školy překvapilo vedení podruhé – zřejmě spokojeno s výsledkem celé akce, zaplatilo veškeré výdaje na barvy!
Třetí překvapení pak přišlo od p.p. Hanákové, když si u vedoucích natěračů objednala stejnou činnost s jiným cílem – učebnou dějepisu a jiným datem – koncem prázdnin. Ačkoli na tuto akci již dorazilo jen pár nejzapálenějších, ostatní zřejmě nechtěli prožívat poslední dny prázdnin ve škole, práce se zdařila, jak jste si určitě všimli. 2.září byla učebna dějepisu znovu otevřena za účasti vedení, za přítomnosti jednohubek a za zvuku otvírání Rychlých špuntů. Jestli bude tento trend pokračovat, možná se ještě na naší škole dožijeme karnevalových slavností – a tak všichni přicházejme s nápady, přemlouvejme vedení, akčně se zapojujme a pracujme nebo aspoň doufejme! Naděje umírá poslední a ta naše se právě zrodila!

ale snad se to dá pochopit 
. a pokud jde o ty nápady, došel jsem asi na toto: málokdy je jich nedostatek, spíš chybí myšlenka jak je správně rozvinout.