V pořadí čtvrtý ročník největšího hiphopového festivalu ve střední a východní Evropě si užívalo od 19.8. do 21.8. 2005 na letišti u Hradce Králové více než 16 tisíc lidí, které mohla výrazně zklamat jen neúčast respektovaných Non Phixion (New York, USA), posledních z hvězdného tria Američanů, co měli jedinečnou možnost ukázat evropskému publiku strikci se zaoceánskými kořeny.

Hip Hop Kemp ´05 měl jedinou černou kaňku

Podmínky pro příznivce hip hopu byly v celém areálu na vysoké úrovni. Hlavní organizátoři Bbarák a Depo crew vytvořili nabitý program od 12:00 do 06:00 pro sedm jevišť, nepočítaje doprovodné tělocvičné vyžití jako vodní fotbal, skate park, motokáry či streetball. Stánky s občerstvením všeho druhu, jejichž kvalita a ceny se hodně lišily, vás zahlcovaly, kam rapuchtivé oko dohlédlo. Nejinak tomu bylo i s prodejem oblečení, desek nebo stylových přívěsků (někdy spíše přívěsů). Bohužel obdobní pojízdní obchodníci se až na jednu výjimku nenacházeli vně oploceného areálu, takže v případě, že jste si chtěli něco koupit mimo „otevírací dobu“, museli jste si počkat na speciální neplacený autobus do centra Hradce. Vytyčená místa pro stanování byla dvě, to menší se rozléhalo hned vedle parkování. Poněkud nedomyšlená se mi zdála obsluha hygienická, osm suchých záchodů a šest provizorních sprch na tolik lidí je trochu málo, zvlášť když vezmeme v úvahu, že v pátek a v sobotu bylo stěží snesitelné vedro. Pokud jste se ale prokousali všemi někdy nepříjemnými, jindy zdlouhavými okolnostmi během dopoledne, mohli jste se v klidu vrhnout do očekávaného tornáda této mladé kultury a vychutnávat si dávky vysoce návykového rapu, až jste byli zcela zasyceni, ne-li přejedeni. Zdaleka nejvíce návštěvníků se zahřívalo na výsluní Bbarák live stage, jedině tam se dala zhlédnout selanka nejen evropského rapu. Přes třicet interpretů z Česka (celkově osm), Slovenska, Velké Británie, USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Ruska, Nizozemska, Dánska nebo Řecka se vystřídalo na hlavní scéně. Logicky podobné bylo i národnostní složení účastníků HHK 05, kteří se s ocelovou pravidelností měnili pod pódiem s tím, jak přicházely a odcházely kapely nahoře. Nelze říct, že by nějaký účinkující propadl, každý měl svůj okruh publika. Na druhou stranu se objevili rappeři, jenž dokázali rozhýbat i ty nejbolavější končetiny a chvalně rozezvučet veškerá hrdla.

První den festivalu se mezi ně počítají čeští Bow Wave, jejichž show s živými nástroji byla opravdu živá, tradičně pak angličtí DJ Vadim a skupina One Self. Snad nejzajímavěji se své role zhostil autentický kriminálník Skinnyman z UK. Jakmile tento vychrtlý hyperaktivní mužíček vlétl na plac, všichni si uvědomili, že je zatraceně zle. Svůj ohnivý přednes vždycky na nějakou minutu přerušil a jal se kritizovat zvrácenou situaci ve Velké Británii, největší důraz kladl na donebevolající lži a chamtivost Tonyho Blaira. Cituji: „I‘m not Bin Ladin, I‘m not Al-Kaida, however I‘m a Tony Blair‘s killer.“ Nakonec přidal ještě moralizující báseň o přírodních katastrofách a falešných kontech na přispívání. Ovšem pro valnou většinu lidí byl vrcholem večera člen více než legendárních Wu-Tang Clan. Inspectah Deck na sebe nechal možná až příliš dlouho čekat, nicméně jeho představení stálo za to, zejména klasiky od zmíněných Wu-Tang Clan. Myslím ale, že nikdo moc nepochopil, proč neustále vyřvával, jací jsme v Praze skvělí.

V sobotu nenasytné diváky dostávali do stavu sublimace především Prago Union, kteří představovali svoji novou desku, francouzští 45 Scientific (když po pódiu pobíhá pět prvotřídních Mcs, vůbec nevíte, jestli se stále nacházíte v realitě) a v neposlední řadě Skinnymanovi přátelé z Anglie se jménem Foreign Beggars. Jejich frontman dokázal nevídané věci, ještě nevídanější potom předváděl jejich host beatboxer z Leedsu. Jeho ústa s přehledem vydala za dva gramofony a rappera k tomu. Hlubokou stopu musel zanechat snový výjev z podvečera. Na jeviště postupně došli čtyři nejlepší battle freestyleři z Česka a Slovenska – Tafrob, Idea, Pan Chalan a Kaidžas. Verbální střety těchto velikánů doslova odzbrojily i nejnáročnější posluchače. Taková přestřelka nebývá ani v akčních filmech. Nutno dodat, že bez zjevnějšího šrámu vyvázl vítěz z Brna – Tafrob. Přesto se zlatým hřebem večera (a bez Non Phixion i celého Kempu) stal Masta Ace (NY, USA). Vzhledem k tomu, že už 15 let baví milovníky toho nejkvalitnějšího rapu svými pravdivými příběhy, nebylo pochyb o jeho neobyčejných schopnostech, které nám ukázal se vším všudy v písničkách mapujících celou kariéru. Jeho inteligentní vyprávění doplňoval freestyler Wordsworth, a o luxusní zážitek bylo postaráno. Z neděle bych určitě zmínil nadprůměrné polské WWO, Slováka Vece a finišujícího představitele amerického undergroundu The Last Emperora, jenž nechal zapomenout na jistou absentující kapelu a symbolicky svým jménem ukončil třídenní vládu moderního stylu. Mně nezbývá, než se těšit na další našlapaný Hip Hop Kemp. I kdyby byl z poloviny tak ohromný a povedený jako ten letošní, žádné srdce obdivující kulturu hip hopu by za žádnou cenu nemělo chybět.