Sick, sad world. Potkalo nás velké neštěstí. Lidé už jsou tak znudění, že je omrzely i neskutečné příběhy z telenovel. Masa si žádá realitu. Je nanejvýš smutné, že někdo nemá po večerech nic jiného na práci než sledovat několik lidí, kterým ruplo v bedně natolik, že jsou ochotni žít v nepřirozených skleníkových podmínkách v domě, kde je kamera i na wc. Prý skrytá kamera, ale ono už je tak nějak jedno, ve kterém je umístěna rohu, když stejně každý ví, že tam je a co bude snímat.

Zinscenovaná realita v lidském skleníku

Je opravdu tragické, že je někdo ochoten ve svém volném čase pozorovat cizí lidi, kterak dřepí na míse. Reality show jsou nejspíš jediný legální způsob, jak někoho šmírovat, a to je ubohé. V show jde jen o to uměle vytvořit vypjaté situace, aby se něco dělo. Když jsem zapnula televizi a chtěla zkouknout nějakou tu telenovelu (ano, ostuda, jsem primitiv), čuměl na mě nějaký chlap a začal mluvit. A já si řekla, jak daleko ještě chtějí výrobci žiletek zajít. Prý, že Vyholení – reality show, která nezná bratra. No fuj. Začal Kutil Tim, který je tak stupidní, že jsem na oplzlého chlapa v tričku s brazilskou vlajkou zapomněla. Večer na mě však chlápek z bedýnky vykouk zase. Ale bylo jich tam víc, a všichni říkali ten samý slogan. Pak se objevilo logo – VyVolení. Aha. Takže tuhle dementní show výrobcům žiletek za vinu dát nemůžu. Proč televize nenajala někoho, kdo řádně artikuluje? VyVolení, Vyholení, Vyhulení… forma podobná, obsah silně odlišný. Chtělo by to pár mluvních cvičení u nás ve škole. Naštěstí se jim do té jedné věty nevešla parazitní slovíčka.

Co někoho žene k tomu, aby se do nějakých těch vyholených přihlásil? Evidentně vysoká odměna. Jak daleko může člověk zajít pro vysokou sumu peněz ostatně testovali i manželé Mojsejovi ze Slovenska, kteří si zrežírovali na TV Markíza vlastní reality show. Od pohledu nevkusní a pravděpodobně nepříliš inteligentní zbohatlíci vytvořili televizní trhák. Jejich show mě ale velmi zarazila. Naivně jsem si myslela, že neandrtálci už vymřeli. Za ne zrovna pakatel ze sebe hodně lidí udělalo před národem pořádné pitomce. Peníze dostal jeden, ostudu všichni. Lidi nejspíš baví sledovat, jak se druzí v televizi neskutečně ztrapňují za peníze. Je to taková mentální prostituce. S tou výjimkou, že všichni kromě vítěze to dělají zadarmo.

Kdyby mi někdo řekl, že když se svleču před kamerou, dostanu deset milionů, asi bych nad tím i vážně zapřemýšlela. Ale kdyby mi někdo řekl, že když se svleču před kamerou, tak mám pravděpodobnost 1:500000 či víc že dostanu deset milionů, tak bych řekla, že to můžu rovnou začít sázet na koně a aspoň se při tom vyhnu ostudě.

Co někoho žene k tomu, aby si nějaké ty vyholené zapnul v televizi? Možná zvědavost. Něco takového tu ještě nebylo, navíc mediální kampaň je obrovská. Něco podobného mě přivedlo ke shlédnutí několika dílů Mojsejových. Možná nuda. Někdo opravdu vede tak p rázdný život, že ho pozorování toho, jak žijí jiní, naplňuje, někteří nemají nic jiného na práci, někteří potřebují kulisu k domácím pracím. Navíc u babičky na vesnici se stejně nic jiného neděje. Možná hloupost. Všichni ostatní vyholené sledují, baví se o nich v práci, ve škole, a hlupák se cítí být vyřazen z kolektivu. Možná voyeurizmus. Někdo je opravdu úchylný a potom návštěva psychiatra nezaškodí. Malé procento lidí sleduje, jak se v soutěži daří jejich blízkým, malé procento (snad!) si myslí, že jde o opravdu kvalitní kulturní program. Rada pro ty, kteří propadli fenoménu reality show: Najděte si hobby! Jděte si zaběhat! Kupte si psa! Najděte si přátele! Žijte! V každém z nás je kus primitiva, kterého život typu „sedím a hledím“ těší, ale nevěřím, že existuje takový cromagnonec, který by to takhle vydržel pořád.